Ať jsi holka nebo kluk dívejte se namůj blog.

referáty ze zeměpisu

Karlovarský kraj

17. prosince 2007 v 12:19
Karlovarský kraj
Karlovarský kraj je nejzápadnějším územím České republiky a je po Libereckém kraji druhým nejmenším krajem. Kraj se skládá ze 3 okresů (Cheb, Karlovy Vary a Sokolov).
Podle současného administrativního členění je na území kraje celkem 132 obcí nejrůznější velikosti, tvořených jednou až několika desítkami částí, to z něj v rámci ČR dělá kraj s nejnižším počtem obcí.
Průměrná rozloha obce je 25,1 km2 a v průměru v ní k 31.12.2000 žilo 2 306 obyvatel.
Sídlem kraje a zároveň největší obcí kraje jsou Karlovy Vary, ve kterých žije téměř 18% obyvatel.


Více než polovinu celkové délky hranic tvoří hranice se Spolkovou republikou Německo, a to na západě s Bavorskem a na severu se Saskem. Jižním sousedem je Plzeňský kraj a na východě se rozkládá kraj Ústecký.
Téměř celé území kraje spadá do povodí Ohře, do jihovýchodní oblasti zasahuje povodí Berounky a ze severních svahů Krušnohoří jsou vody odváděny do saských přítoků Labe. Na sever od Ohře se táhnou Smrčiny a Krušné hory, které tvoří přírodní hranici s Německem.
Jižně od Ohře, na bavorské hranici, leží Český les a směrem do vnitrozemí Slavkovský les a Doupovské hory. Jih území zaujímá Tepelská vrchovina.
Nejvyšším bodem kraje je Klínovec ( 1 244 m n.m.) v Krušných horách, nejnižší místo (320 m n.m.)leží na hranicích kraje v okrese Karlovy Vary. Ráz krajiny je převážně pahorkatinný. Charakter klimatu i půd zde nevytváří vhodné podmínky pro rozvoj zemědělství. Z přírodních zdrojů je možné pokládat za nejdůležitější zásoby hnědého uhlí, keramických jílů, menší ložiska kovových rud a zbytků smolince, rozhodující jsou zejména zdroje minerálních a léčivých vod.
Karlovarský kraj je po kraji Libereckém druhým nejmenším a svou rozlohou 3 314,4 km2 zaujímá 4,2% rozlohy ČR. Zalesněná plocha 1 429 km2 představuje podíl zalesnění 43,1%, tj. téměř 1,3 násobek průměru ČR, což je po Libereckém kraji druhá nejvyšší hodnota mezi kraji ČR.
Rozloha zemědělské půdy 1 255,4 km2 je jako v jediném kraji menší než rozloha lesních pozemků. Podíl orné půdy nedosahuje ani poloviny průměrného podílu v ČR a je s velkým rozdílem na nejnižší úrovni mezi všemi kraji ČR (584,6 km2 představuje 17,6% z celkové rozlohy kraje).
Území je po stránce geologické, geomorfologické, hydrologické a biologické velmi pestré, přestože mnoho lokalit významných z hlediska ochrany krajiny a přírody bylo zničeno. Největším zvláště chráněným územím je Chráněná krajinná oblast Slavkovský les.
Oblast je unikátním krajinným celkem, velmi málo zalidněným, s množstvím přírodně hodnotných lokalit (lesy, louky, rašeliniště, skalní útvary, vývěry minerálních vod a plynů), zároveň je i starobylou kulturní krajinou. Nejcennějšími lokalitami jsou soubor rašelinišť u Kladské a hadcový hřbet u Pramenů. Vedle této oblasti je vyhlášeno dalších 80 chráněných lokalit všech kategorií. Nejcennějším územím i v mezinárodním měřítku je rašeliniště a slatiniště s vývěry minerálních vod a plynů SOOS na Chebsku,dalšími významnými územími jsou horská rašeliniště v Krušných horách, naleziště perlorodky říční na Ašsku a geologické lokality po obvodu Doupovských hor.
Struktura hospodářství regionu je velmi pestrá. V okresech Karlovy Vary a Cheb je hlavní prioritou lázeňství a cestovní ruch. Okres Sokolov se vyznačuje koncentrací těžby hnědého uhlí, energetickou, chemickou a strojírenskou výrobou. V kraji mají své nezanedbatelné postavení tradiční odvětví, jako je výroba skla, porcelánu, lihovin (Becherovky), minerálních vod, hudebních nástrojů a textilu. Poloha kraje ve středu Evropy, jeho vnitřní potenciál, přírodní a kulturní podmínky i historická tradice celé oblasti jsou předpokladem budoucího úspěšného rozvoje celého regionu.

Podle předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 žilo na území kraje 306 799 obyvatel, z toho na ženy připadá 50,9%. K náboženskému vyznání se přihlásilo 20,1% obyvatelstva, z toho největší podíl 75,9% připadá na Církev římskokatolickou. Z předběžných výsledků Sčítání vyplývá, že na území kraje je 125 099 bytů, z toho 7,6% neobydlených. To znamená, že na 1 trvale obydlený byt připadá 2,66 obyvatele.
Po roce 1989 vznikla z dopravního hlediska v kraji zcela nová situace. Otevřením hranic mnohonásobně vzrostla zejména silniční doprava a to jak osobních vozů, tak zejména vozů nákladních s nepříznivými dopady na životní prostředí. I v důsledku toho dopravní infrastruktura neodpovídá potřebám rozvoje kraje. Karlovarský kraj je pokryt relativně hustou sítí železničních tratí.
V kraji je poměrně hustá síť silnic I., II. a III. třídy. Vzhledem k poloze kraje mají silnice I. třídy nadregionální význam a jsou hlavními spoji do vnitrozemí i do SRN. Karlovarské letiště má status letiště mezinárodního a jako na jediném se provozují pravidelné linky do Moskvy. V poslední době byly zahájeny i lety do Tel Avivu.
Velká škála a počet kulturních a sportovních zařízení je v souvislosti s lázeňskou tradicí regionu velmi široká, stejně tak jako množství pravidelně se opakujících kulturních (např.v K. Varech Mezinárodní filmový festival, Dvořákův karlovarský podzim, Tourfilm, Mezinárodní jazzový festival, Bethovenovy dny, Mezinárodní pěvecká soutěž A. Dvořáka, v Ostrově Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana a v Mariánských Lázních Mezinárodní Chopinův festival), sportovních (např. v K. Varech Kanoe Mattoni, CANON CUP, Carlsbad Triatlon) a mnoho jiných společenských akcí.

V Karlovarském kraji se nachází nejvýznamnější koncentrace lázeňských míst v ČR. V karlovarském okrese se nacházejí lázeňská místa Karlovy Vary a Jáchymov. Lázeňský provoz v Kyselce zanikl po roce 1989. V chebském okrese pak Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Lázně Kynžvart.
Rozvoj lázeňství a návštěvnost lázní jsou velmi závislé na vnitřní, evropské i celosvětové politické situaci. Lázeňské léčby využilo za rok 2000 v Karlovarském kraji 140 642 osob tj. 41,1% z ČR. Počet návštěvníků kraje je výrazně vyšší než uvádějí statistické údaje, a to o tzv. jednodenní návštěvnost, která není nikde zaznamenána. I když hlavním cílem návštěvníků kraje jsou lázeňská místa, existuje v území řada dalších atraktivních cílů jako jsou významná historická jádra měst - Cheb, Loket, Jáchymov, Ostrov, Horní Slavkov apod.. Památkové zóny jsou i v dalších městech a obcích. Návštěvníky jsou rovněž vyhledávány jednotlivé kulturní, technické a přírodní památky a zajímavosti.

V horských územích, zejména v Krušných horách a částečně i v Slavkovském lese, jsou příznivé podmínky pro zimní sporty, pro jejichž provozování jsou k dispozici sjezdovky, běžecké trati a další zařízení. Pro sportovně založené hosty jsou k dispozici speciální zařízení pro golf a jezdecký sport. V posledních letech se rozvíjí i síť cyklistických stezek. Pro kulturně orientované návštěvníky je k dispozici široká síť kulturních zařízení a jsou pořádány různé mezinárodní kulturní akce - festivaly, soutěže, přehlídky. Nedostatečně je zatím rozvinuta venkovská turistika. Kvalitní vybavení lázeňských míst umožňuje i rozšíření tzv. kongresové turistiky, zejména v Karlových Varech a v Mariánských Lázních. V poslední době se rozvíjí i síť informačních center pro návštěvníky.

Maďarsko

17. prosince 2007 v 12:16
I když Maďarsko tvoří necelé 1% evropského území, je zemí s rozmanitými krajinnými typy. Převážnou část tvoří nížiny. Nejrozsáhlejší je Velká uherská nížina, nazývaná taky jako Panonská. Na severozápadě území u hranic se Slovenskem a Rakouskem leží úrodná Malá uherská nížina. Největší maďarská pohoří jsou soustředěna na severo-západě území. Obě nížiny jsou odděleny Zadunajským středohořím, které má kernou stavbu. Z jeho masivů je nejrozsáhlejší Bakoňský les s maximální výškou 704 m. Nejvyšší horou Maďarska je sopečná hora Kékes (1015 m.) v pohoří Mátra. Maďarsko je bohaté na povrchové vody. Největší řekou je Dunaj, po ní následuje Tisa a přítok Dunaje Rába. Jsou zde i 2 velká jezera : Blatenské a Neziderské. Blatenské má rozlohu asi 600m2, ale je jen 3-4 metry hluboké. Postupně vysychá. V Malé uherské nížině přesahuje z Rakouska Neziderské j. asi čtvrtinou své plochy. Je rovněž velice mělké a bahnité. Na severu Maďarska jsou četné termální prameny.

Maďarsko je teplá země, kde převažuje kontinentální režim podnebí s velkými teplotními výkyvy mezi létem a zimou. V červenci dosahuje průměrná teplota 22°C.

Na území Maďarska se nachází asi 800 chráněných území, což je 5% z celkových 93 036 km2. Největším národním parkem jsou Hortobágy s rozlohou (520 km2).

Hospodářství je závislé na přírodních zdrojích. Pěstují se zde: obiloviny a pícniny, brambory, slunečnice, tabák, ovoce a zelenina. Velmi populární i v zahraničí je maďarská paprika,cibule a rajčata. Dlouhou tradici má vinná réva. Především na vývoz se chovají prasata a drůbež, zatímco produkce mléka a hovězího masa je poměrně nízká. Oblíbenými produkty potravinářského průmyslu jsou husí játra a známý uherský salám.

Energetické a surovinové zdroje jsou výrazně chudší. I když se na území Maďarska těží uhlí, ropa, zemní plyn, bauxit, mangan a zinek, nestačí na pokrytí domácí potřeby. Jaderná elektrárna v Paksu a několik tepelných elektráren spaluje dovážená paliva. V zemi se rozvíjejí především průmyslová odvětví, která nevyžadují příliš surovin jako textilní, farmaceutický, přesné strojírenství, telekomunikace a výroba motorových vozidel. Vyváží se motorová vozidla, strojírenské a chemické výrobky, bauxit, potraviny, textil a oděvy.

Hlavním městem Maďarska je Budapešť. Soustřeďuje se zde 1/5 z 10 214 000 obyvatel země a téměř 1/3 všech pracovních příležitostí. Další větší města jsou například Segedín, Pětikostelí, Ráb, Debrecín, Székesfehérvár. Počet obyvatel měst neustále roste a venkovské obyvatelstvo rychle stárne.

Maďarsko je postkomunistickou zemí a změna režimu s sebou pochopitelně přinesla výrazné hospodářské a společenské změny, které jsou bohužel provázeny vysokou nezaměstnaností a rostoucí inflací.

Praha

17. prosince 2007 v 11:08
Praha
- je hlavním a největším městem České republiky.

Hlavní město Praha je :
- politickým, ekonomickým, kulturním a turistickým centrem celostátního i mezinárodního významu.
- V jeho správních hranicích žije na rozloze 496 km2 1 200 000 obyvatel a na jeho území je cca 770 000 pracovních příležitostí.
- Praha navíc tvoří jádro středočeského regionu, tj. území o rozloze více než 3000 km2, kde žije dalších půl milionu obyvatel.
- Vazby mezi Prahou a tímto územím jsou mnohem silnější než k ostatním částem státu. Ve městě vzrůstá i počet přechodně přítomných osob, který v současné době dosahuje denně téměř 300 000.
Poloha a základní údaje:

- Praha leží na řece Vltavě, která protéká Prahou v délce 30 km.
- Z Prahy je vzdušnou čarou přibližně stejně daleko k Jaderskému a k Baltskému moři.

Rozloha 49 617 ha

Počet obyvatel 1 185 008

- Nadmořská výška min. 177, max. 399 m.n.m

- Zeměpisné souřadnice 50° 05' SŠ; 14° 27' VD

- Podnebí průměrná roční teplota je 9°C (v letním období 19°C a v zimním období - 0,9°C)

- Čas středoevropský (GMT + 1), letní čas - středoevropský + 1 (GMT + 2)

- Počet správních celků 57 městských částí

Historie:

Pražská kotlina byla osidlována již od 4. tisíciletí př. n. l., avšak o opravdickém osídlení mluvíme teprve v 5. a 6. století za příchodu prvních slovanských obyvatel. Protože tento kraj ležel ve středu Evropy a vedlo zde mnoho obchodních cest, byl v 9. století založen Pražský hrad a o něco později Vyšehrad. Pražský hrad se záhy stal sídlem českých knížat. Pod ochranou panovnické rezidence vzniká v podhradí tržiště mezinárodního významu, které se od 11. století přetvářelo v městské sídliště.
VÝZNAMNÉ PRAŽSKÉ PAMÁTKY:


Pražský hrad

Založen v 9. století a vyvíjející se po dalších 1100 let. Svědčí jak o českém státu, tak o Praze samotné. Je to komplex palácových, úředních, církevních a obytných staveb. Rozkládá se kolem tří nádvoří o celkové ploše 45 hektaru. Původně sídlem českých knížat a králů později prezidenta. K pražskému hradu dále patří Katedrála svatého Víta. Založena roku 1344. Je zde vzácná umělecká výzdoba, kaple svatého Václava. Jsou zde uloženy pozůstatky českých králů a korunovační klenoty. Zlatá ulička. Malé domečky v gotickém opevnění. V 16. století zde bydleli hradní střelci a řemeslníci.


Petřínská rozhledna
60 metru vysoká železná věž, postavená v rámci Jubilejní výstavy v roce 1891 F. Prášilem jako volná kopie pařížské Eiffelovy věže. Na vrchol vede 299 schodů, je zde nezapomenutelný rozhled po celé délce Vltavy protékající Prahou.


Bludiště
Pavilon bývalého Klubu českých turistů, postaven pro Jubilejní výstavu v roce 1891, později přenesený na Petřín. Uvnitř je zrcadlové bludiště a dioráma Boj pražských studentů se Švédy na Karlově mostě roce 1648. Prohlídku s odborným výkladem zajišťuje Pražská informační služba.

Karlův most

Nejstarší pražský most. Kamenný či Pražský most, od roku 1870 ho nazýváme Karlův, jelikož byl založen roku 1357 Karlem IV. Most je opevněn věžemi a to Malostranskou a Staroměstskou, po obou stranách jej zdobí celkem 30 soch a sousoší světců. Most je 10 metrů široký a 515 metrů dlouhý.

Staroměstská radnice s orlojem

Zřízena roku 1338 jako sídlo samosprávy Starého města. Gotická nejstarší část komplexu s věží, arkýřovou kaplí a s bohatou znakovou výzdobou je z 2. poloviny 14. století. Na orloji se každou celou hodinu mezi 8,00 - 22,00 hod. objevuje 12 apoštolů, v dolní části je umístěná deska se znameními zvěrokruhu od Josefa Mánesa.


Starý židovský hřbitov
Vznikl v 1. polovině 15. století, jako pohřebiště sloužil do roku 1787. Židé mu říkají zahrada mrtvých a v ní je na 12 000 gotických, renesančních i barokních náhrobků.

Prašná brána
Monumentální vstup do Starého Města. Stavba z roku 1475, vybudována Matějem Rejskem. Dříve sloužila jako sklad střelného prachu.

Vyšehrad
Vyšehrad vznikl jako knížecí hradiště v 10. století. Jeho význam byl zprvu především vojensko-strategický, byl několikrát přestavován a v 50. letech 17. století byl zahrnut do barokního opevnění Prahy.


Stavovské divadlo
Klasická budova z let 1781-1783. Od roku 1799 patřili divadlo českým stavům. 21. prosince 1834 zde poprvé zazněla píseň Kde domov můj, která se později stala českou národní hymnu.

Národní divadlo
Je přední českou divadelní scénou, uvádí činoherní, operní a baletní představení.

Středočeský kraj

17. prosince 2007 v 11:07
Středočeský kraj
Středočeský kraj jako vyšší územně samosprávný celek byl vytvořen v roce 2000. Na rozdíl od ostatních krajů nemá své sídlo umístěno na vlastním území, ale na území jiného kraje, Hlavního města Prahy. Středočeský kraj se svojí rozlohou řadí k největším krajům a patří mezi čtyři kraje, na jejichž území žije více než 1 milion obyvatel.
Území Středočeského kraje:
 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které k 1.1. 2003 nahradily bývalé okresní úřady
 rozlohou je největší správní obvod s rozšířenou působností - Příbram (8 % rozlohy Středočeského kraje)
 nejmenší je správní obvod s rozšířenou působností - Neratovice (1 % rozlohy Středočeského kraje)
Základní informace:
Středočeský kraj je největším samostatným územně správním celkem České republiky. Jeho rozloha 11 014 km2 zabírá téměř 14 % území České republiky. K 31. březnu 2005 žilo ve Středočeském kraji 1 146343 obyvatel. Tento velice různorodý region v centrální části Čech, jedinečný a mnohotvárný, obklopuje hlavní město Prahu. Na rozdíl od ostatních krajů leží jeho sídlo v kraji sousedním, na území Prahy.
Vzhledem ke krásné a zajímavé krajině jsou mnohá místa Středočeského kraje vyhledávanými cíli turistů. Leží zde několik chráněných krajinných oblastí, z nichž mezi nejvýznamnější patří Český ráj, biosférická rezervace UNESCO Křivoklátsko nebo geologicky zajímavý Český kras se známými Koněpruskými jeskyněmi. Oblíbeným místem tuzemských i zahraničních rekreantů jsou toky téměř všech zdejších velkých řek - Berounky, Jizery, Labe i Sázavy.
Kraj je proslaven i vzácnými historickými památkami - patří mezi ně především hrady jako Karlštejn, Křivoklát, Konopiště, Kokořín, Český Šternberk.
-
Prakticky všechna města ve Středočeském kraji se právem mohou pyšnit středověkým historickým centrem. Skutečnou perlou mezi nimi je bezpochyby Kutná Hora, která je zapsána na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Ale i ostatní města jako Kolín, Mělník, Mladá Boleslav, Slaný, Kladno, Beroun, Rakovník, Příbram, Benešov a další mají co nabídnout.

Administrativní členění

Administrativně se kraj dělí na 12 okresů s 10 okresními městy.
Rozlohou je největší okres Příbram (15 % rozlohy kraje), nejmenším okresem je pak Praha-východ (5 % rozlohy kraje). V roce 2005 bylo na území kraje 1 146 obcí. Největší počet obcí je soustředěn v okrese Mladá Boleslav (123 obcí) a nejmenší počet obcí má okres Mělník (70 obcí).

Obyvatelstvo

K 30. červnu 2005 měl Středočeský kraj 1 150 040 obyvatel. Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje je okres Kladno s 150 447 obyvateli. V okresech Mladá Boleslav, Praha-východ a Příbram žije přes 100 000 obyvatel. Naopak populačně nejmenším je okres Rakovník s 54 362 obyvateli. Hustota zalidnění je nejvyšší v okresech Kladno, Praha-východ, Praha-západ a Mělník, kde dosáhla hodnoty přes 130 obyvatel na km². Všechny tyto okresy mají intenzivní sociálně-ekonomické vazby na Prahu a do jisté míry tvoří metropolitní zázemí hlavního města. Naopak nejnižší hustota zalidnění je v okresech Rakovník, Benešov a Příbram, kde hustota zalidnění nepřesahuje 70 obyvatel na km².

Ekonomika

Poloha Středočeského kraje významně ovlivňuje jeho ekonomickou charakteristiku. Úzká vazba s hlavním městem, hustá dopravní síť, činí polohu kraje mimořádně výhodnou. Naopak zřejmá nevyváženost vztahu Prahy - metropole celorepublikového významu - a středních Čech - periferie Prahy - je pro kraj nevýhodou. Tato skutečnost, stejně jako absence krajského města jako správního centra regionu, do určité míry limituje rozvoj kraje. Kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami, poskytuje Praze svůj rekreační potenciál.

Doprava

Středočeský kraj má kromě Prahy nejhustší, ale také nejpřetíženější dopravní síť v republice. Přes území kraje vedou do hlavního města historicky radiálně uspořádané hlavní železniční i silniční tranzitní sítě. Své zastoupení v kraji má i vodní doprava. Jedinou vodní cestu v Česku pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu představuje v současné době Labsko-vltavská vodní cesta, přibližně 3/4 její délky procházejí územím kraje.

Zemědělství

Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá zemědělská i průmyslová výroba. Zemědělská výroba těží z vynikajících přírodních podmínek v severovýchodní části kraje, kraj vyniká hlavně rostlinnou výrobou - pěstováním pšenice, ječmene, cukrové řepy, brambor, v příměstských částech ovoce, zeleniny a okrasných rostlin. Rozvíjí se pěstování energetických plodin, zejména řepky olejky.

Průmysl

Stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. Škoda Mladá Boleslav se stala podnikem celostátního významu. Několika významnějšími podniky je zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie. Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory těžba uhlí, ocelářství a kožedělný průmysl.
Ve srovnání s odvětvovou strukturou zaměstnanosti v Česku je v kraji nadprůměrně zastoupena průmyslová výroba a zemědělství, naopak podíl stavebnictví a služeb na celkové zaměstnanosti je nižší, oblast služeb však vykazuje v posledních letech progresivní růst.

Příroda, historické památky

Na území Středočeského kraje se nachází množství významných historicky cenných památek a několik chráněných krajinných oblastí. Největší koncentrací památek se vyznačuje město Kutná Hora, které bylo zapsáno do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Nejcennější přírodní oblast kraje představuje CHKO Křivoklátsko, která figuruje na seznamu biosférických rezervací, mezi další významné oblasti patří CHKO Kokořínsko, Český kras, Český ráj a Blaník. Další přírodně zajímavou oblastí jsou Brdy.

Vodní toky

Ústecký kraj

17. prosince 2007 v 11:06
Ústecký kraj

Rozloha : 5 335 km2 (6 ,8 % rozlohy České republiky)

Nejvyšší místo : úpatí hory Klínovec


Nejnižší místo : výtok řeky Labe u Hřenska ( 115 m n.m.) nejníže položené místo v ČR

Počet sídel : v Ústeckém kraji je 354 obcí, z toho 46 má statut města.

Počet obyvatel : 822 133 (k 31.12.2004)

Průměrná hustota osídlení : 131 obyvatel na km2
Správní členění

Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem je vymezený územím okresů Děčín, Ústí nad Labem, Teplice, Litoměřice, Louny, Most a Chomutov. Na jeho území se v současné době nachází 16 obcí s rozšířenou působností. Severní hranice kraje je zároveň i státní hranicí se spolkovou zemí Sasko ve Spolkové republice Německo. Na severovýchodě sousedí s Libereckým krajem, na západě s Karlovarským a z malé části i s krajem Plzeňským a na jihu se Středočeským krajem.
Obce Ústeckého kraje

Na území Ústeckého kraje se nachází 354 obcí. Sídlem kraje a zároveň největší obcí v území je Ústí nad Labem s 97 164 obyvateli. Podle počtu obyvatel se kraj řadí na páté místo v České republice. Hustota obyvatel je vyšší než vykazuje celostátní průměr a liší se podle okresů. Nejhustěji je osídlena oblast podkrušnohorské hnědouhelné pánve, nižší zalidnění se nachází ve vyšší oblasti Krušných hor a v okresech Louny a Litoměřice, kde se vyskytují především menší venkovská sídla.
Obce reprezentují život v Ústeckém kraji z pohledu několika staletí. V mnoha z nich najdeme zejména sakrální stavby pamatující vládu prvních Habsburků, například Rudolfa II, který měl úzké vztahy k městu Most.
Zejména ve šluknovské oblasti se nachází řada obcí, v kterých se dochovala architektura takzvaných podstávkových domů, staveb typických pro česko-sasko-polské trojzemí, například v obcích Dolní Chřibská, Vysoká Lípa, Jetřichovice nebo Všemily. Podstávkové se těmto domům, jedinečným v Evropě, říká pro jejich specifickou konstrukci, skládající se z vnějších přístěnných sloupků propojených vodorovným trámem. Podstávka, která má tvar stlačeného oblouku, nese patro domu, případně střechu, podpírá stropnice a tím zpevňuje celou stavbu.
Zcela jiný ráz mají zemědělské obce ležící v polabské nížině. Unikátem mezi nimi je Straškov - Vodochody, nejmenší obec kraje nebo chmelařské Blšany, pyšnící se statutem nejmenšího evropského sídla prvoligového fotbalového klubu. Jinou raritou je pověstmi o zázračném uzdravování opředený třetí nejstarší český klášter řádu klarisek v Panenském Týnci na Lounsku.
NEJ… ÚSTECKÉHO KRAJE
NEJznámější památky:
Unikátní pevnostní město Terezín, rotunda sv. Jiří na památné hoře Říp, pomník Přemysla Oráče ve Stadicích, Střekov, Hněvín, Hazmburk, Kadaňský hrad, zámky v Klášterci nad Ohří, Krásném Dvoře, Libochovicích, Duchcově a další.
NEJkrásnější městské památkové rezervace:
Kadaň, Litoměřice, Žatec, Úštěk
NEJlákavější místa pro sportovce:
Klínovec, Bouřňák, Komáří Vížka, Krušné hory, cyklistická stezka podél Labe, Raná u Loun, Labské pískovce, autodrom a hipodrom v Mostě.
NEJnavštěvovanější národní parky:

Národní park České Švýcarsko (značené cesty, tři naučné stezky a 45 km značených cyklotras).
NEJkrásnější koupání:

Nechranická přehrada, Kamencové jezero, jezero Chmelař, zatopený důl Barbora u Oldřichova, Aquapark v Klášterci nad Ohří a v Děčíně.
NEJvětší zoologické zahrady:

Zoologická zahrada v Ústí nad Labem a v Děčíně, Podkrušnohorský zoopark v Chomutově.
NEJznámější lázně:

Teplice v Čechách, Dubí a Mšené-Lázně.
NEJslavnější bitva (druhá)
V okolí obcí Chlumec, Přestanov, Stradov, Žandov a Telnice zuřila v létě roku 1813 po Slavkovu druhá největší bitva napoleonských válek svedená na rakouském území. Tyto události připomíná několik pomníků. Na rozcestí silnic vedoucích do Stradova, Unčína a Přestanova se nachází tzv. Juchtová kaple, svědek nelítějších bojů bitvy. Ruský pomník v Přestanově má čtyři bronzové reliéfy mimochodně kráčejících lvů, umístěné u paty obelisku, a sochu bohyně vítězství Niké. Byl postavený dle návrhu italského architekta Nobileho, základní kámen monumentu položil sám car Mikuláš
NEJznámější historická tradice:
Ústecký kraj se může pochlubit hned dvěma místy, k nimž se váží staré české pověsti. Především horou Říp na Roudnicku - když se praotec Čech z Řípu rozhlédl po kraji, viděl zemi mlékem a strdím oplývající. Jeho rod Čechů se tedy v této zemi usadil. Dalším takovým pověstným místem je obec Stadice v romantickém údolí řeky Bíliny. Český kronikář Kosmas sem přisuzuje děj pověsti o založení české královské dynastie, rodu Přemyslovců. Dle jeho tvrzení byl právě zde bájný Přemysl Oráč vyzván, aby opustil svůj pluh, oženil se s kněžnou Libuší a usedl na knížecí stolec.
NEJstarší aplikace panelové technologie:
V letech 1904-6 byl podle plánů architekta J. Zeissiga z Lipska v dnešní Horově ulici v Ústí nad Labem vybudován novorománský cihlový objekt Evangelického kostela apoštola Pavla. Při jeho konstruování došlo u nás vůbec poprvé k aplikaci panelové stavební technologie.
NEJ-první uvedení zvukového filmu v Československu:
Československá premiéra prvního zvukového filmu se konala 26. dubna 1929 v Ústí nad Labem na Střekově v kině Alhambra (dnešní Činoherní studio).
NEJšikmější věž:
Ve dnech 17. a 19. dubna 1945 byla pětina městského centra Ústí nad Labem bombardováním spojeneckými silami takřka srovnána se zemí, což si vyžádalo více než 500 lidských životů. Cílem několika ničivých náletů se stal most, továrny, úřady, obchody a restaurace, radnice, knihovna, dvě kina, tři školy, nádraží, pošta a jiné významné budovy. Zcela zničeno bylo 572 domů s 2754 byty a poškozeno dalších 916. Od té doby má Ústí nejšikmější věž na sever od Alp, a to u arciděkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie z roku 1318 - ve výšce 65 metrů se věž odklání o 186 cm od kolmé osy.
NEJromantičtější restaurace:

V obci Brná je restaurace Srdíčko, velmi často ji navštěvoval německý spisovatel Karel May.
NEJexotičtější park:
U zámku ve Velkém Březně, nechal ho vybudovat Karel Chotek v anglickém stylu se 130 vzácnými stromy a keři. Zámek je spjat také s místem, kde vyrůstala Žofie Chotková, manželka arcivévody Ferdinanda d´Este. Oba dva, jak následník trůnu monarchie, tak hraběnka Žofie byli zavražděni roku 1914 v Sarajevu. Tento incident se do značné míry podílel na rozpoutání 1. světové války.
NEJkrásnější strom:
V Nepomyšli na Podbořansku roste Lípa srdčitá, která se v roce 2002 umístila na druhém místě v soutěži Strom roku 2002. I když se vítězem pyšní Sokolovsko, lípa z Nepomyšle je nejkrásnějším stromem Ústeckého kraje.
NEJnesmyslnější asanace:
Život v Ústí n. L. byl po roce 1948 poznamenán nejen totalitním režimem a jeho direktivními metodami, ale také skutečností, že obyvatelstvo většinou přišlo z jiných míst a postrádalo jakýkoli lokální patriotismus. Tomuto myšlení odpovídaly i asanace, jež kulminovaly zejména v 70. a 80. letech a takřka zlikvidovaly historickou část města.
NEJznámější továrna:
Johann Schicht založil v Ústí n. L. továrnu na výrobu mýdla (dnes Setuza). Patřil ve své době vedle Bati nebo Škody k nejznámějším průmyslníkům. V roce 1898 mu byl udělen titul císařský rada za jeho zásluhy o rozvoj průmyslu rakousko-uherské monarchie…. Poté, co byla v roce 1911 uvedena do provozu ztužovna tuků (první ztužovna na evropské pevnině vůbec a čtvrtá ve světě) se akciová společnost Georg Schicht stala největším podnikem svého druhu v Evropě. V Anglii byla větší mydlárna, v Německu olejárna, v Holandsku margarínka, ale neexistoval komplex těchto provozů a na tak vysoké technické úrovni, jako byl v Ústí n. L.
NEJvětší česká řeka Labe:
K přeměně přirozeného labského toku do dnešní podoby jako toku regulovaného a do značné míry uměle přetvořeného docházelo postupně po dobu více než sta let a vycházelo z postupně se prosazujícího principu, že Labe je důležitá dopravní tepna, která jako jediná spojuje české země s mořem. Z tohoto principu vycházely všechny úpravy řeky, které směřovaly k odstranění překážek omezujících plavbu a k postupnému prohlubování jejího řečiště. Tyto snahy o vytvoření optimálních plavebních podmínek na Labi vyvrcholily grandiózním plánem kanalizace toků Vltavy a Labe na úseku mezi Prahou a Ústím n. L. Tento projekt se začal realizovat od roku 1896 a byl dokončen v roce 1936 dobudováním Masarykových zdymadel pod Střekovem. Podle původního plánu zde měl být vybudován běžný plavební stupeň, podobným stupňům, které se stavěly na úseku Mělník - Lovosice. Další stupeň měl být postaven u Prackovic. Jejich výstavbě však zabránilo vypuknutí 1. světové války a po jejím skončení došlo k přehodnocení záměrů a prosadila se nová koncepce ve výstavbě vodních děl: ta neměla sloužit pouze plavbě, ale měla být kombinována s vodní elektrárnou. A tak v roce 1923 bylo započato s tehdy největší vodní stavbou na území ČSR. Výsledkem byla zdymadla jak je známe dnes: 2 plavební komory pro čluny a hydroelektrárna, navíc doplněna o přechod pro chodce.
Toku Labe se však nevyužívalo pouze pro nákladní přepravu. Při zahájení paroplavby na českém toku Labe byly parníky určeny výlučně k přepravě osob. A osobní přeprava se stala neodmyslitelnou součástí labské dopravy, a vlastně jí zůstala dodnes i když v daleko menším rozsahu. Její počátky spadají do 40. let 19. století. Zastávky parníků byly prakticky ve všech obcích, ale hlavní proud cestujících směřoval do velkých měst a rekreačních středisek. Na českém toku Labe se největší počet cestujících soustředil právě do Ústí n. L. Přitom se nejednalo o zanedbatelný počet, protože např. v desetiletí před 1. světovou válkou přijelo nebo odjelo z Ústí n. L. průměrně přes čtvrt milionu osob ročně, což bylo 40 - 50 % všech osob přepravených parníky na českém úseku Labe. Pro jejich pohodlí zřídila saská společnost v Ústí n. L. svoji vlastní kancelář spojenou s restaurací a hotelem - Parník (Dampfschiff), která zahájila provoz v roce 1862 a byla umístěna poblíž ústí Bíliny (obdobná zařízení se stejným jménem byla zřízena i v Děčíně, Hřensku a Litoměřicích). Příjezdy a odjezdy parníků byly přizpůsobeny hlavním železničním spojům (do Prahy či Teplic), byla zřízena i speciální služba nosičů ap. Budova Parníku dodnes stojí a patří k NEJzchátralejším…
NEJvětší povodně:
Ústí n. L. bylo postiženo několika velkými povodněmi, které zaplavily níže položené části města a způsobily značné materiální škody. Poslední velká povodeň stihla nejenom město, ale i téměř polovinu kraje v srpnu 2002, kdy hladina Labe v Ústí kulminovala na 11,9 metrech.
Historickou tabulku povodní na dolním toku Labe tak stále vede vodní katastrofa z roku 1845, kdy byly dosaženy hodnoty 1 235 cm a průtok 6 300 m3. Velká voda tehdy v Ústí nad Labem zaplavila a poškodila prakticky všechny domy v prostoru od Mírového náměstí k řece a směrem k řece. Směrem k Trmicím a Předlicím se rozkládalo velké jezero. Dále bylo v severních Čechách zčásti zatopeny Litoměřice, pod hladinou úplně zmizely Mlékojedy, Lovosice, ve Štětí voda zaplavila náměstí i kostel.
Při této mimořádné povodni byla hladina vody asi o 1,5 m výše než u všech dalších katastrofálních povodní, které Ústí n. L. v průběhu 2. pol. 19. století postihly. Jednalo se zejména o povodně v letech 1862, 1867, 1876 a 1890, které náleží mezi 10 největších historicky doložených labských povodní.
NEJmladší obce:

Několik desítek obcí na Ústecku muselo ustoupit těžbě uhlí. Jedna z nich - Vyklice - se však na mapu kraje vrátí.
NEJkvalitnější české víno:

Vinice ve Velkých Žernosekách.
NEJuznávanější most v ČR:

Mariánský přes Labe, dokončen v roce 1998, cena se vyšplhala téměř na 3 miliardy korun.
NEJznámější ulice:

Rozhodně ústecká Matiční…
NEJmystičtější místo:
Panenský Týnec - zásadní význam na rozvoji a růstu obce měl týnecký klášter klarisek, vystavěný do roku 1280 Habartem ze Žirotína jako poděkování Anežce Přemyslovně, sestře krále Václava I., za vyléčení jeho ženy z neplodnosti. Svatá Anežka zde ke sklonku svého života i žila a její zmizelé ostatky jsou v blízkosti kláštera v hrobce uloženy. Tato skutečnost je však nedoložena. Další stavbou se kterou započal prvorozený syn Habarta - Plichta za Žirotína, nejslavnější bojovník své doby, který bojoval za římského krále, anglického krále a krále Jana Lucemburského, je stavba vrcholně gotického kostela, který se však nikdy nepodařilo dostavět. Tuto stavbu založil na silné pozitivní zóně ve tvaru kříže, která má schopnost léčit a uvolňovat depresivní stavy.
NEJohroženější místo:
Státní úřad pro jadernou bezpečnost vytipoval pět míst, z nichž bude vybráno jedno pro vybudování úložiště vyhořelého jaderného paliva a jaderného odpadu. Jedním z těchto míst je i lokalita mezi obcemi Blatno a Lubenec na Podbořansku.
Ústecký kraj nabízí v průběhu celého roku mnoho kulturních, společenských a sportovních akcí. Informace o nich a též o dalších zajímavostech tohoto kraje mohou návštěvníci získat v informačních střediscích jednotlivých měst.

Liberecký kraj

17. prosince 2007 v 11:04
Liberecký kraj
Liberecký kraj se rozprostírá na severu České republiky a zahrnuje území 4 okresů - Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily a Česká Lípa na celkové výměře 3163 km2, což představuje 4% z celkové rozlohy České republiky a s výjimkou hlavního města Prahy má nejmenší rozlohu v republice. Trvalé bydliště zde má cca 428 tisíc obyvatel. Hustota zalidnění ( 136 obyvatel na km2 ) mírně převyšuje republikový průměr.
Hlavním městem kraje a současně přirozeným centrem regionu je téměř stotisícový Liberec.Ten se sousedním městem Jabloncem nad Nisou vytváří jednu aglomeraci. Hranice kraje jsou na severu zároveň státní hranicí s Polskem a částečně se Spolkovou republikou Německo. V souvislosti s rozšířením přeshraniční spolupráce byl v roce 1991 ustaven Euroregion Nisa - dobrovolné sdružení obcí České republiky, Polska a Německa. Jeho členy jsou obce a města Libereckého kraje, obce Šluknovského výběžku a přilehlých okresů obou sousedních států. Na území Libereckého kraje se nachází 215 obcí, z toho 36 se statutem města.
Liberecký kraj má ve srovnání s ostatními kraji vysoký podíl pracujících v průmyslu. Rozvinut je především průmysl skla, keramiky, strojírenství, textilní, plastikářský. Dalšími hlavními sektory jsou obchod, doprava, zdravotnictví, stavebnictví a až poté zemědělství a administrativa. V oblasti dopravy sehrává důležitou roli spojení Liberce s Prahou, kterým je čtyřproudá rychlostní komunikace. Její prodloužení na státní hranici umožní napojení na dálniční síť Spolkové republiky Německo.
Na území kraje se rovněž nachází několik významných hraničních přechodů. Ty doplňuje řada hraničních přechodů otevřených v rámci malého pohraničního styku. Tato skutečnost je důvodem toho, že Liberecký kraj je velmi významný z hlediska cestovního ruchu a jeho oblasti tak ročně navštěvují statisíce turistů, kteří jsou přitahováni rozmanitostí celého území. Z pohoří, rozprostírajících se mezi hranicemi Libereckého kraje jsou největší a nejznámější Jizerské hory a Krkonoše. Ty skýtají mnoho příležitostí pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty.
Ojedinělé podmínky k pěstování zimních druhů sportů lze nalézt v Ještědském areálu nad Libercem, kde se mimo sjezdovek různých náročností nacházejí rovněž skokanské můstky, na kterých se každoročně konají závody ve skocích na lyžích.
Dále je krajina je obohacena mnohými přírodními zajímavostmi, vodními plochami a říčkami a historickými památkami. Důležitou roli sehrávají i lázeňská místa, tolik vyhledávaná právě návštěvníky ze sousedních zemí Euroregionu Nisa.
V oblasti školství je nutno zmínit existenci vysoké školy na území Libereckého kraje. Jedná se o Technickou universitu Liberec s fakultou strojní, textilní, hospodářskou, pedagogickou, architektury, mechatroniky a mezioborových inženýrských studií. V letech 1998-2000 absolvovalo studium ročně cca 700 studentů. Dále má mládež možnost studovat na mnoha středních školách (gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště, integrované střední školy, speciální školy).
Kulturní vyžití mohou obyvatelé Libereckého kraje, ale i jeho návštěvníci najít v mnoha kulturních zařízeních jako jsou kina, divadla, muzea a galerie, hrady a zámky. Za zmínku jistě stojí nově vybudovaná Státní vědecká knihovna v Liberci, na kterou byly mimo jiné poskytnuty finanční prostředky v rámci projektů PHARE a jejíž provoz byl slavnostně zahájen za přítomnosti významných státních a zahraničních představitelů.
I milovníci sportu nacházejí široké uplatnění v mnoha sportovních odvětvích, pro která jsou zde vhodné podmínky. Nejsilnější postavení zaujímá fotbal, v kterém je péče věnována už dětem od útlého věku. Dále pak je to turistika a mnohé další sporty. Stále více vzrůstá zájem o cykloturistiku a to nejen u obyvatel Libereckého kraje, ale i zahraniční návštěvníci stále častěji poznávají veškeré přírodní krásy na kolech. Velmi příhodné podmínky pro pěstování tohoto odvětví sportu je také prostředí Českého ráje. Návštěvníci nejen této lokality mohou prostřednictvím kola, poslední dobou tak moderního dopravního prostředku, poznávat zajímavá přírodní zákoutí a mnohé historické památky celého Libereckého kraje.
Kraj má také v oblasti sportu velmi dobré postavení v celé republice. Velkou zásluhu na tom má armádní sportovní klub DUKLA, který vychovává a připravuje základnu našim nejlepším sportovcům. Mezi ty nejznámější patří i olympijská vítězka Katka Neumannová.Také v oblasti fotbalu a hokeje je znám. Za Bílé tygry chytá Milan Hnilička.
Kraj takté zaujímá důležitou roli v oblasti výcviku Armády ČR. Liberec je znám svou chemickou jednotkou, která je začleněna do struktury jednotek NATO.
Oblast českého nápoje piva zde zaujímá i pivovar Svijany a Vratislavice..

Jihomoravský kraj

17. prosince 2007 v 11:02
Jihomoravský kraj
je vymezen územními celky Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo.
Rozkládá se na území 7 195 km2 a rozlohou je čtvrtým největším krajem České republiky.
Počtem obyvatel v roce 2005 cca 1 130 tis. zaujímá třetí místo v republice.
Metropolí kraje je největší moravské a druhé největší město České republiky Brno, které počtem obyvatel ( v roce 2004 mělo 369,5 tis. obyvatel) i hospodářským významem jednoznačně převyšuje ostatní města kraje.
Poloha kraje z hlediska geografického je poměrně výhodná, což je dáno jeho postavením na historickém spojení mezi jihem a severem Evropy. Sousedí s Rakouskem a Slovenskem, v rámci republiky s krajem Budějovickým, Jihlavským, Olomouckým, Pardubickým a Zlínským.
Spolu s Jihlavským krajem vytváří jednotku NUTS II. Přírodní podmínky jsou v kraji velmi různorodé a mají vliv na způsob využívání krajiny a způsob života v ní.
V rámci Jihomoravského kraje se rozlišují tyto základní typy přírodních krajin: Východní okraj České vysočiny s Českomoravskou vysočinou, Boskovickou brázdou, Brněnským masívem, Moravským krasem a Drahanskou vysočinou, dále moravské úvaly s Dyjsko-svrateckým a Dolnomoravským úvalem a Vyškovskou bránou a karpatské vysočiny zahrnující Jihomoravské Karpaty - Pálavu a Dunajovické kopce, Středomoravské Karpaty -Ždánický les a Litenčické vrchy a Bílé Karpaty s podhůřím. Přírodní vlastnosti jednotlivých částí, ať už z hlediska nerostného bohatství, úrodnosti a využitelnosti půd pro zemědělství a lesnictví, zdrojů pitné vody, dopravní prostupnosti nebo obytnosti krajiny a jejího rázu, mají vliv na lidské aktivity a potenciály jejího využití. Tyto vlastnosti významně charakterizují možnosti rozvoje kraje jako celku, ale i jeho jednotlivých prostorových částí.
Vývoj kraje.
V historickém vývoji území Brněnského kraje se svými centry představuje hospodářsky významnou oblast. Tento rozvoj vycházel patrně z jihovýchodní části kraje jako součásti Velkomoravské říše ve dvou osách kolem řeky Moravy a od Břeclavi přes Brno k Blansku a Boskovicím. První písemné doklady o existenci dnešních okresních měst se datují již z XI. století, od kdy je možno sledovat růst jejich místního významu. Na konci XI. století jsou nejvýznamnějšími městy kraje Brno a Znojmo, na celé Moravě se svou velikostí mezi ně řadí již jen Olomouc.
-
Rychlejší růst významu druhé osy souvisí pak s rozvojem dopravy mezi Vídní a Brnem, kdy železniční spojení mezi těmito městy bylo otevřeno již v r. 1839. Hospodářský vývoj na této ose podporuje růst významu Brna před první světovou válkou. Dynamicky se pak rozvíjí hospodářství Moravy mezi dvěma světovými válkami, kdy ani rozpad Rakousko-Uherska vážněji nehrozil čilý hospodářský styk s Rakouskem a jeho hlavním městem Vídní.
"Stažení železné opony," které znamenalo přerušení přirozených hospodářských styků na jižní hranici Moravy, zbrzdilo rozvoj průmyslu a obchodu v této příhraniční oblasti, včetně všech dalších neblahých hospodářských důsledků.
Rozvoj zemědělství, jehož význam plyne nejen z geografických, ale i historických kořenů byl výrazně zbržděn v padesátých a šedesátých letech v souvislosti s kolektivizací zemědělců. Přes všechny problémy však zemědělství představovalo v kontextu Československa vysoce produktivní oblast hospodářství.
Hlavním průmyslovým odvětvím bylo strojírenství, které se dynamicky rozvíjelo v místech s již dlouhodobou tradicí této výroby.
Průmysl
V Jihomoravském kraji je stále na prvním místě strojní průmysl. V Brně jsou především možnosti pro investování a energetiku (Alstom Power, První brněnská strojírna), výroba traktorů a zemědělského průmyslu (Zetor), hydraulické a pneumatické / vzduchové stroje (Poclain Hydraulics), zpracovatelské stroje (Šmeral), provozní stroje (IFE, Frencken, E.W.C.), kuličková ložiska (ZKL). Další významné obory, ve kterých se pohybují firmy, zabývající se strojním průmyslem se nachází v oblasti Blanska - severně od Brna. (ČKD a Metra - vodní turbíny), Adamově (Adast - kompresory, a pumpy), Kuřimi (TOS - obráběcí stroje a centrum obráběcího průmyslu), Boskovicích (Minerva - šicí stroje, Novibra - jehly pro textilní stroje a Vyškově (Fritzmaier - zemědělská a ostatní transportní technika, Fischer Vyškov - kovoobráběcí.
V jižní části regionu je strojní průmysl v Břeclavi, kde se nacházejí dvě výrobny výtahů a pojízdných schodů OTIS a OTIS-Escalators, Hustopečích (Mostárna - stavba mostů, jeřábů, Worthington Gastec - tlakové nádrže, GEMI a Westphalia - automobilové náhradní díly.) Podniky významné pro strojní a obráběcí průmysl se také nacházejí v Hodonínském regionu (Jihomoravská armaturka v Hodoníně - armatury, Narex v Kyjově - vrtáky, Šroubárna v Kyjově - šrouby a spojovací materiál). Více než stoletou tradici má v Jihomoravském kraji také elektrotechnický průmysl, jehož hlavním centrem je opět Brno - VUES, ZPA a Inotec v Brně, Siemens Electric Machines v Drásově. Elektrotechnika a ITC technologie jsou průmyslovým obory, ve kterých došlo během posledního desetiletí v Jihomoravském kraji k prudkému rozvoji. Nedávný prudký rozmach tohoto oboru stojí na výzkumech, které mají v Brně v této oblasti dlouholetou tradici.
Textilní a obuvnický průmysl
jsou obory, které v průběhu 90- tých let prožily velké změny. Mnoho podniků úplně zmizelo a jejich činnost byla jen z částí převzata nově vzniklými firmami. Nejdůležitější centra textilního průmyslu a výroby oblečení v Brně jsou Nová Mosilana a Luwa (obě se zahraničním kapitálem).
Potravinářský průmysl
je vysoce rozvinutý ve většině okresů - největší koncentrace je v jižních a východních okresech tj. Brno-město, Brno-venkov, Hodonín, Znojmo a Břeclav - zpracování masa, cukrovary, konzervárny ovoce a zeleniny. V Jihomoravském regionu se také nacházejí čtyři velké pivovary - Starobrno v Brně, Hostan ve Znojmě, pivovar Vyškov a pivovar Černá Hora; a velký počet velkovýrobců vína - především: Víno Mikulov, Vinium Velké Pavlovice, Znovín Znojmo. Vinařství a výroba vína reprezentují významné ekonomické aktivity, stejně tak jako hlavní turistické atrakce v jižní části regionu
Chemický a farmaceutický průmysl
je zastoupen především ve městech: Břeclav, Brno (Pliva - Lachema), Vyškov a Ivanovice na Hané (Bioveta).
Jihomoravský region představuje jeden z nejdůležitějších dopravních uzlů v České republice - má druhou nejhustší síť silnic a dálnic, bude součástí prvního a druhého mezinárodního koridoru, stejně tak, jako je významným národním dopravním uzlem pro vlakovou dopravu. Brno také disponuje jedním mezinárodním letištěm I. kategorie.
V Brně se také nachází společnost Veletrhy Brno, a.s. - nejspecializovanější společnost na veletrhy a výstavy ve střední Evropě - s téměř 50 výstavami za rok. Majoritním vlastníkem je německá společnost Messe Düsseldorf a zaměstnává přes 750 lidí. V roce 1993 byl znovu otevřen Technologický Park Brno, což bylo jedním z cílů společného projektu, který odstartoval Český technologický park. Jednou z předností Technologického parku Brno je jeho strategická poloha a skutečnost, že je zde k dispozici kvalifikovaná pracovní síla. V technickém parku dnes můžeme najít firmy jako - Siemens, IBM, Honeywell, SGI, Ness technologies, Timken, Control Techniques, FEI, Český mobil, Tranza a Andrew Telekommunikations.
Dalším z významných rozvojových projektů je průmyslový park Brno - Černovická terasa - se 179 hektary plochy tvoří jeden z největších průmyslových parků v České republice a splňuje všechny předpoklady pro investice "na zelené louce". Pozemky jsou ve vlastnictví města a jsou obzvláště atraktivní z důvodu jejich blízkosti k mezinárodnímu letišti, dálnici a železniční síti

Olomoucký kraj

17. prosince 2007 v 11:00
Kraj v číslech :
Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci je vymezený územím okresů:
Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk.
Rozloha : 526 702ha ( 5.267 km2)
Nejvyšší místo : ( 1 490 m.n.m.)
Nejnižší místo : (190 m.n.m)
Počet obcí : 397 - statut města má 27 obcí
Hustota osídlení : 123,9 obyvatel na km2
Průměrná měsíční mzda: na plně zaměstnané asi 15 225 Kč (ČR 17 802 Kč)
Nezaměstnanost : 11,53 % (ČR 9,87 %)
Počet obyvatel : kraj celkem 635 126
Počet obyvatel v jednotlivých okresech:
Jeseník - 42 014
Olomouc - 224 296
Prostějov - 109 367
Přerov - 134 181
Šumperk - 125 268
Města v regionu :
Lázeňské město Jeseník leží v překrásné přírodě Jeseníků v severovýchodní části České republiky, na soutoku horských říček Staříče a Bělé. Původní obyvatelstvo tvořily převážně Němci, od nich také pochází původní název Freiwaldau či Frývaldov. Horský masiv Hrubého Jeseníku tvoří překrásné panorama toho města nazávaného také "Perla Jeseníků".
Díky své bohaté historii, starobylé univerzitě, kulturním a řemeslným tradicím a centrální poloze na Moravě byla a je Olomouc atraktivním místem pro turisty, obchodníky i umělce. Patří mezi nejvýznamnější kulturní centra v České republice. Roku 1971 byla Olomouc vyhlášena městskou památkovou rezervací.
Mikulovice leží na okraji překrásné chráněné krajinné oblasti Jeseníky, při řece Bělé a to v té části jejího údolí, které je na našem území nejnižší a nejširší. Mikulovice jsou situovány podél důležité silnice z Jeseníku na severovýchod k mikulovickému hraničnímu přechodu do Polska. Okolí obce je vhodné nejen k provozování aktivního odpočinku, ale v blízkém okolí lze nalézt i řadu zajímavých turistických cílů.
STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
Historie a kultura
Turistický region "Střední Morava - Haná" zasahuje do okresů Olomouc, Prostějov, Přerov a Kroměříž. Vyznačuje se bohatými kulturními tradicemi, hanáckým folklórem a srdečným přístupem místních lidí. Lidé se zde dodnes pečlivě připravují na hody, jarmarky, masopusty a bály. Tradiční jsou Hanácké slavnosti v Náměšti na Hané, v Prostějově a Tovačově, folklórní festival v Chropyni či Jízda králů v Doloplazích a Kojetíně. O životě a tvrdé práci Hanáků se pak můžete dozvědět více v Hanáckém skanzenu v Příkazech. Bohatou historii dokládá množství hradů a zámků. Samostatnou kapitolu pak tvoří historické město Olomouc. Mimo jiných významných památek se zde nachází sloup Nejsvětější Trojice, který byl v roce 2000 zapsán na Seznam kulturního světového dědictví UNESCO.
Gastronomie
Hanácká kuchyně je vyhlášená snad ve všech koutech České republiky. Málokdo odolá takovým specialitám jako jsou hanácké koláče, čerstvý domácí chléb, plísňový sýr z Nivy či pravé olomoucké tvarůžky. Olomoucké tvarůžky jsou opravdovou raritou a jezdí si na nich pochutnat turisté z celého světa. Představují pro Českou republiku stejně výraznou specialitu jako třeba eidamský sýr pro Nizozemsko, parmazán pro Itálii či camembert pro Francii. Pohostinná Haná však nabízí i jiný druh osvěžení. Známý je destilát s mnohaletou tradicí - Prostějovská Starorežná. A co bychom to byli za gurmány, kdybychom Vám nenabídli vychlazené pivo? Na Olomoucku můžete ochutnat hned několik vyhlášených značek a na mnoha místech Vám výrobu piva dokonce předvedou.
Sport a relaxace
Protože region Haná leží v úrodné nížině podél řeky Moravy, jsou pro něj typické lužní lesy a zlaté lány obilí. Díky rovinatému terénu je Haná ideálním místem pro rodinnou cyklistiku a pěší turistiku. Nejedna rekreační oblast se chlubí právě tím, že v jejím okolí můžete jezdit na koni, hrát golf, tenis, navštívit lanové centrum nebo si jen tak odpočinout u vody. A pokud hledáte odpočinek v pravém slova smyslu, nabízíme Vám hned několik vyhlášených lázeňských lokalit, kterými jsou například lázně Teplice nad Bečvou, lázně Slatinice nebo obec Skalka s minerálními prameny. Na dovolenou si pak můžete zajet třeba na Plumlovskou přehradu, do campu Baldovec nebo do Hustopečí nad Bečvou.
CHKO Litovelské Pomoraví
Tato chráněná krajinná oblast představuje komplex lužních lesů a mokřadních luk s tůněmi podél horního toku řeky Moravy v úseku mezi městy Mohelnice a Olomouc v nadmořské výšce od 210 do 345 metrů. Zasahuje do okresů Olomouc a Šumperk. Byla vyhlášena v roce 1990 a má rozlohu necelých 9400 ha. Téměř nedotčené lužní lesy pokrývají 56% území a patří mezi nejvýznamnější oblasti svého druhu ve střední Evropě. Je zde velmi bohatá fauna i flóra, podél neregulované řeky Moravy vede naučná cyklostezka, z níž lze odbočit na řadu zajímavých míst včetně typických hanáckých vesniček. Litovelské Pomoraví si můžete projet také na raftu nebo kajaku a to trasou vedoucí z Jeseníků až do Olomouce.
Jeseníky
Historie
Turistický region "Jeseníky" je horskou oblastí, pro kterou je typická čistá příroda a hluboké lesy. Romantiku hor podtrhují mechová jezírka, vysoká skaliska, mohutné vodopády a louky, které jsou v létě oázou klidu a v zimě slouží jako sjezdovky pro lyžování. Jeseníky jsou s turistikou spojovány již od 19. století, kdy zde působily různé turistické spolky, které nechávaly stavět chaty a rozhledny. Tento trend se v jesenických horách udržel dodnes a proto je oblast vyhledávaným místem milovníků přírody. Mimo krásné krajiny však můžeme v Jeseníkách obdivovat také historické hodnoty. Několik veřejnosti přístupných zámků nás ohromí nejen svou vnější krásou, ale také okolnostmi, s nimiž byly spojeny. Například čarodějnické procesy, jež probíhaly v okolí Šumperka a na Jesenicku, jistě zaujmou nejednoho návštěvníka.
Gastronomie
Přestože půdní a klimatické podmínky v Jeseníkách nebyly vhodné pro zemědělství, mohou se místní občané pochlubit množstvím gastronomických specialit, k jejichž výrobě dodnes používají především čisté produkty hor. Oblíbená je houbová polévka, zvěřinový guláš, bramborové placky (slané i sladké) nebo uzené maso se zelím. Místní lesy nabízí rovněž mnoho plodů vhodných k přípravě sladkých jídel. Proto jsou i dnes v domácnostech na stole borůvkové buchty, borůvkový koláč, výtečné borůvkové víno nebo známý Priessnitzův likér. Pochutnat si můžete také na vlastnoručně chycené rybě, nemusíte ani vlastnit rybářský lístek. Tuto atrakci nabízí několik zařízení rozesetých po celém území. Není nad to pochutnat si na některé ze specialit místní kuchyně při příjemném posezení, třeba ve vyhlídkové restauraci.
Sport a relaxace
Oblast Jeseníků je ideálním místem pro milovníky sportů, zimních i letních. Lyžařská střediska umístěná vysoko v horách zaručují dlouhou zimní sezónu, milovníci letní dovolené se mohou těšit na rozkvetlou přírodu a klid rozlehlých lesů. V Jeseníkách můžete lyžovat, jezdit na běžkách, koupat se, jezdit na kole, vyzkoušet horské minikáry, lézt po skalách nebo se podívat na skokanský můstek, kde trénuje olympijský vítěz Aleš Valenta. Místní aerokluby Vám umožní podívat se na hory i z ptačí perspektivy. A pokud se těšíte na relaxaci, která se pro Vás stane nezapomenutelnou, nechte se hýčkat v některých z místních lázní. Vždyť Jeseníky jsou druhou oblastí v ČR s největší koncentrací lázní. Priessnitzovy lázně, lázně Velké Losiny, Karlova Studánka, Dolní Lipová nebo Bludov jistě stojí za Vaši návštěvu.
CHKO Jeseníky
Má rozlohu 744 km2 a byla vyhlášena v roce 1969. CHKO leží převážně v oblasti Hrubého Jeseníku, okrajově zasahuje do oblasti Zlatohorské vrchoviny a Hanušovické vrchoviny. Nejvyšším vrcholem je Praděd s nadmořskou výškou 1492 metrů. Z klimatického hlediska jsou Jeseníky chladnější oblastí bohatou zejména na sněhové srážky. Území je z 80% pokryto lesními porosty. Klimatické a geologické podmínky umožnily vznik rašelinišť a různých zajímavých geomorfologických útvarů. V CHKO se nalézá několik přírodních rezervací, které se vyznačují výskytem velmi vzácné a ojedinělých druhů fauny a flóry. K jejich lepšímu poznání přispívá několik naučných stezek s informačními tabulemi. Oblast je protkána mnoha značenými trasami, na nichž můžete obdivovat krásy zdejší přírody jak pěšky v létě, tak v zimě na běžkách.

Moravskoslezký kraj

17. prosince 2007 v 10:58

Moravskoslezský kraj

Základní charakteristika

  • Rozloha - 5 445 km2
  • Počet obyvatel - 1 255 910
  • Hustota osídlení 230,7 osob/km2
  • Správní centrum - Město Ostrava - 312 254 obyvatel
Údaje platné od 1. 1. 2005, kdy dle zákona č. 387/2004 o změnách hranic krajů se mění vymezení území Moravskoslezského kraje a Olomouckého kraje takto: území obcí Huzová, Norberčany a Moravský Beroun přecházejí k 1. 1. 2005 z území Moravskoslezského kraje o území Olomouckého kraje.
Administrativní členění
299 obcí v rámci kraje, včetně 38 měst, zahrnujících:
16 měst s počtem obyvatel vyšším než 10 000
5 měst s počtem obyvatel vyšším než 60 000
Počet obyvatel :
Ostrava 313 088
Havířov 84 914
Karviná 63 677
Opava 60 252
Frýdek-Místek 60 290
MSK má 22 nových administrativní center - obcí s rozšířenou působností

Přírodní a geografické podmínky

Krajina
  • Geografická rozmanitost
  • Masiv Hrubého Jeseníku na západě (zahrnuje nejvyšší vrchol kraje - Praděd, 1492 m) - lesy, turistika
  • Masiv pohoří Beskyd na jihovýchodě - lesy, turistika
  • Výběžek Nízkého Jeseníku v západní části - zemědělství, turistika
  • Opavsko-Ostravská pánev (včetně nejnižšího bodu kraje - v místě, kde řeka Odra opouští území ČR, 198 m) - zemědělství, průmysl, největší města, nejvyšší hustota obyvatelstva
  • Moravská brána - tradiční dopravní spojení s ostatním územím České republiky
  • Harmonická krajina v údolí řeky Odry - řeka, lužní lesy, rybníky, mokřady, rybaření, turistika
  • Úmoří Baltského moře (největší řeka Odra s přítoky Opavou, Ostravicí a Olší) malé části na jihu kraje pak náleží k úmoří Černého moře
Chráněné krajinné oblasti
  • 3 chráněné krajinné oblasti (CHKO)
    • Beskydy (pohoří Beskydy, 116 000 ha, největší v ČR)
    • Jeseníky (Hrubý Jeseník, 74 000 ha)
    • Poodří (Údolí řeky Odry, lužní lesy, mokřady, rybníky, 8150 ha)
Dopravní infrastruktura
Moravskoslezský kraj leží na historické dopravní spojnici mezi severem a jihem, mezi Baltským mořem a Středozemním mořem
Součást VI. evropského multimodálního koridoru
- -

Hospodářství

Dlouhá průmyslová tradice
  • Kořeny průmyslu sahající hluboko do historie
  • 1763 - počátek hornictví v Ostravě
  • 1828 - založení první huti ve Vítkovicích (dnes součást města Ostravy) - Rudolfova huť, později Vítkovické železárny
  • 1839 - založení železáren v Třinci
  • 1847 - nová železniční trať, tak zvaná Severní Ferdinandova železnice spojující Ostravu s Vídní a Krakovem
  • Druhá polovina 19. století - dynamický rozvoj průmyslu v okolí Ostravy - hornictví, kovodělnictví, hutnictví, strojírenství
  • přelom 19. a 20. století - město Ostrava se stává průmyslovým centrem Rakousko-Uherské monarchie
  • Nárůst populace, velká migrace obyvatelstva z Moravy, Maďarska a Polska
  • Po roce 1945 - velký rozvoj průmyslu v celé oblasti severní Moravy a Slezska, včetně otevření Nové huti v Ostravě v roce 1951
  • Období let1950-1980 - období enormního růstu populace (usazují se zde dělníci z celého Československa) a výstavby
  • Po roce 1989 - restrukturalizace a revitalizace průmyslu, uzavírání dolů, příliv domácích i zahraničních investic, zlepšení životního prostředí díky mnoha ekologickým zásahům v továrnách a podnicích
-
Nejvýznamnější společnosti
Společnost
Odvětví
Vítkovice, a. s.
Ocelářský průmysl, těžké strojírenství
ISPAT NOVÁ HUŤ a. s.
Ocelářský průmysl
OKD, a. s.
Těžba uhlí, výroba koksu
Třinecké železárny, a. s.
Hutnictví
Severomoravská energetika, a. s.
Nákup, výroba, distribuce a prodej elektřiny
Autopal, s. r. o. (VISTEON Group)
Vývoj a výroba automobilových dílů
Tatra, a. s.
Automobilový průmysl
Siemens elektromotory s. r. o.
Elektrotechnické strojírenství
 
 

Reklama